MO ČRS Jeseník

Zpráva předsedy MO o činnosti výboru a stavu organizace na Výroční členské schůzi dne 10. března 2019.

Na začátek dovolte abych nám všem popřál dobrou pracovní atmosféru, přivítal naše hosty a začal tuto schůzi tím, že podám zprávu o plnění usnesení z minulé výroční členské schůze.

Výroční členská schůze, konaná 11. března minulého roku, uložila výboru následující úkoly.

Zprůhlednění finančních prostředků organizace (fin. Náhrada za brigády)
Zde mohu říci jen toto, že finanční hospodaření organizace probíhá dle daných zákonů a je kontrolováno DK organizace. Finance získané za neodpracované brigády slouží k naplnění primárních záměrů organizace, ve velké míře k zarybňování kaprem nad plán.

Dát na www stránky detailnější finanční uzávěrku
Toto bylo uděláno

Udržovat revíry sekáním trávy
Toto se průběžně děje během doby kdy tráva roste

Zaslat podnět MÚ ohledně jezu p. Bace
To jsme udělali. K tomu jezu mohu dodat jen toto, že v průběhu roku p. Bac prodal svou MVE novému majiteli, který nám poté dodal podklady k obnovení tohoto jezu. V současné době je to řešeno s dalšími orgány, výbor organizace vydal kladné stanovisko k obnovení jezu.

Modernizaci webových stránek
Náš iťák p. Zaorálek na tomto pracoval a aby tohoto dosáhl, musel se naučit nové věci. V současné době je na první stránce našich www stránek nabídka: Nový Web, kde je možno shlédnout podobu tohoto a v knize návštěv psát své připomínky – žádné tam zatím nejsou.

Řešit stav příjezdové cesty na revír Želva 1a
Zde já osobně pociťuji určitý dluh toho, že jsem se spolehl na bývalého místostarostu p. Procházku, který byl vloni na naší VČS, a kterému jsem po ní zaslal podněty vzešlé z této schůze, on mi odepsal, že mi pošle termín schůzky k tomuto, ale asi i vzhledem k blízkým volbám se toto nikdy neuskutečnilo. Takže bych tady asi poprosil návrhovou komisi, aby řešení příjezdové cesty k Želvě dala i do letošního usnesení.

Při výdeji povolenek rozdávat pozvánky na VČS
Tady se přiznám, že nejspíš k velkému časovému odstupu VČS a výdeje povolenek mi toto uniklo. Nicméně pro nadcházející rok už to mám v diáři s patřičným upozorněním.

Dále budu pokračovat vlastní zprávou, která se bude týkat chodu organizace v loňském roce..
Chod a řízení MO zajišťoval výbor zvolený na výroční schůzi 11. března 2018.
V současné době má výbor 9 členů a pracuje v tomto složení:
Michal Ondruch – předseda
Petr Grešák – jednatel
Pavel Pupík – hospodář
Simona Marečková – účetní
Jiří Švub strš. – rybniční referent a pokladní
Petr Latzel – vedoucí mládeže
Jan Winiarski - místopředseda, vedoucí RS a evidence členů
Josef Chaloupka – líhňař
Martin Chaloupka – zástupce hospodáře, vedoucí brigád

V Dozorčí komisi pracují tito členové:
Jiří Lašák - předseda
Vít Zaorálek – člen
Jiří Taláček – člen
Zde nastala změna, a to v tom, že zvolený člen p. Frydrych kvůli pracovní vytíženosti nemůže vykonávat funkci člena DK. V současné době tedy pracuje DK ve 3 lidech. VÚS vydal stanovisko, že DK mají být minimálně 4členné z důvodů toho, že někdy může dojít ke střetu zájmu a v takovém případě i když by se jeden zdržel, tak by zůstala DK usnášeníschopná. A tak nyní předseda DK hledá vhodného kandidáta na člena DK.

Výbor se v minulém roce sešel 11x, účast byla 93%. Schůzí se rovněž zúčastňoval předseda DK Jiří Lašák.

Nyní k vývoji a stavu členské základny.
Stav dospělých členů se o něco snížil –369
U mládeže 16 – 18 let se počet snížil – 8 členů,
U dětí do 15ti let jsme také zaznamenali malý pokles – ze 41 na 39 členů.
Celkově tedy můžeme říci, že počet členů naší organizace je stabilní. Oproti roku 2017 počet členů poklesl o 9 lidí.

Vlastní práce výboru, tedy vedení naší organizace, se jako předcházející období dělila do několika úseků:
Na prvním místě bych uvedl zajišťování chodu organizace. Průběžné úkoly, jako výdeje, sumarizace povolenek, vyřizování různých povolení, vypracovávání výkazů – které se množí jako houby po dešti, a další běžná agenda jako třeba 24hodinový závod na Bobrovníku. K tomuto závodu bych řekl, že pro letošek chystáme změnu v tom, že v sobotu dopoledne proběhne závod dětí a pak od cca 15hodiny do nedělního odpoledne samotný 24hodinový závod dospělých. I když už se ke mně doslechly nějaké kritické hlasy, chci říci: vyzkoušejme to, a to z toho důvodu, že i děti by měly mít možnost si zazávodit na dobře zarybněném rybníku, a pokud to nebude fungovat budeme hledat jiné možnosti, či se vrátíme k bývalému formátu. Nyní dovolte abych krátce poinformoval k věci, jíž jsem se krátce dotkl v loňské zprávě a to byla havárie na líhni v listopadu 2017. Po uzavření havárie a po odebrání vzorků jak vody, tak uhynulých ryb byly tyto vzorky zaslány na přezkoušení a poté výsledky dodány i s počty uhynulých ryb soudnímu znalci. Ten stanovil škodu způsobenou touto havárií na cca 400 000,-. Toto bylo předáno viníkovi havárie. Jeho pojišťovna nakonec uznala náš nárok a vyplatila nám 90% stanovené škody. Když jsem o tomto informoval jednatele VUSu p. Jaroně, tak byl překvapen a konstatoval, že to je snad poprvé co rybáři takovýmto způsobem uspěli při vymáhání škody. Jakkoliv však jsou peníze na účtu příjemnou záležitostí tak nám rozhodně nenahradí padlé generační ryby a to co měly tyto ryby vyprodukovat. Což je samozřejmě další rána pro již tak zkoušené (predátoři, necitlivé zásahy do toků) pstruhové hospodářství. V květnu pak, jak mnozí víte došlo k další havárii na řece Bělé. V Adolfovicích se převrhla cisterna s mletým vápencem a jak nafta z motoru, tak i vápenec se dostaly do toku řeky Bělé. Štěstím v neštěstí bylo, že vápenec jen plynul vodou a nereagoval s ní, nejednalo se totiž o nehašené vápno. Tímto sice došlo k nějakým úhynům, ale minimálním. Škody na líhni při této havárii byly naštěstí minimální. Největší věcí, které jsme v loňském roce čelili nakonec bylo sucho a komplikace s ním spojené. I když jsme v rámci ČR regionem, který je na tom skoro nejlépe, tak i u nás byly důsledky sucha patrné. Nejvíce asi v přítocích do rybníků, které v létě prakticky vyschly. Toto ohrozilo produkci lipana, kdy jsme poprvé po dlouhé době nebyli schopni vyprodukovat dostatečné množství k našemu vlastnímu zarybnění. Z pohledu aktivního rybáře toto sucho bylo nejvíce vidět na revíru Střelnice 1a, kde se k němu přidala i havárie na hrázi a tak nám začalo utíkat více vody, než přitékalo. Toto bylo provizorně řešeno za účasti hasičského sboru a v letošním roce bychom chtěli tuto netěsnost v hrázi vyřešit trvaleji.
Dále bych zde asi oslovil naše fungování v rámci Města Jeseníku, a také dalších státních orgánů. Jak už jsem uvedl v kontrole usnesení, tak v loňském roce jsme nedořešili s bývalým místostarostou stav příjezdové cesty k rybníku Želva, to bude potřeba řešit letos. Dále bychom chtěli vstoupit v jednání jak s Městem, tak i s dalšími úřady a organizacemi v otázce zadržení vody v krajině. Co se týče dalších orgánů, tak jste si nejspíš všimli možnosti předat organizaci svůj telefon, či e-mail na malém formuláři – toto je přímý důsledek slavné GDPR, která nám sice přidělala pár vrásek, ale myslím že jednatel se s tím statečně popral.
Další důležitou částí práce výboru je fungování v rámci ČRS. V loňském roce byl zvolen nový výbor Územního svazu a to téměř kompletně obměněn. Tento nový výbor v čele s novým předsedou chce pracovat na modernizaci a zvýšené efektivitě územního svazu. Zatím tou největší změnou je trošku větší informovanost – pravidelně chodí informační zpravodaj, který je k dispozici i na našich stránkách. Velkou věcí, která se nyní stále řeší je získávání revírů do vlastnictví ČRS. Z tohoto důvodu se hledají zdroje pro tyto nákupy. Momentálně není nic rozhodnuto, ale na letošní konferenci toto bude určitě velkým tématem. Nějaké náznaky mluví o tom, že by se měly zdražovat povolenky, či vydat mimořádná známka – tak uvidíme s čím přijdou.
Další činností je zajišťování chodu líhně. Více k produkci řekne hospodář. Za mě jen, jsme nejspíš poslední organizací, která si zajišťuje násadu pstruha potočního z vlastních zdrojů. Do řeky Bělé nebyl nikdy dovezen pstruh odjinud, což je v rámci ČRS výjimečné a pokud se toto podaří udržet, budu velmi rád.
Důležitou součástí života naší organizace je i výchova nové generace. O tomto se dozvíte více v samostatné zprávě, takže já jen krátce. Patří náš dík všem, kteří obětují svůj čas tomu aby děti měly možnost si zamilovat rybaření. Myslím, že práce lidí, kteří se dětem věnují je na dobré úrovni a přináší dobré ovoce v mladých rybářích. Jak jsem již řekl, za to patří dík těm, kteří se jim tak obětavě věnují. Samostatnou kapitolu tvoří úsek zarybňování revírů, který samozřejmě členskou základnu zajímá nejvíc. Samostatně o tom podá zprávu hospodář p. Pupík. Jen bych poznamenal, že kromě tzv. vysazovací povinnosti podle dekretu Mze, bylo toto vysazování, jak je naším zvykem, významně posilováno z vlastního rozpočtu MO, a to jak na MP revírech, tak na P.
Nyní k vlastním úlovkům. Na mimopstruhové územní povolenky bylo našimi členy na našich revírech uloveno 1049ks všech ryb o hmotnosti 2053kg, což je o 12% ks méně, a o 1% kg méně, než v předchozí sezoně. Docházek bylo 3261, tedy o 6% méně. Samozřejmě byly nejvyšší úlovky u kapra – přes 91% váhy všech ulovených ryb. Takže naši rybáři ulovili méně ryb než v loňském roce. Zajímavé pro loňský rok je, že úlovek amura a to jak v kusech, tak i v kilogramech byl téměř dvojnásobkem toho, co se ulovilo v předchozím roce. V těchto číslech nejsou zahrnuty údaje z celosvazových povolenek a úlovky členů jiných organizací, kteří u nás hostují, takže konečná čísla budou ještě o něco vyšší.
Nyní k P povolenkám.
Počet docházek na našich revírech vzrostl, z 284 na 331 a také počet úlovků vzrostl - ze 253 ks na 317 a ze 78 kg na 98 kg. Což je vzrůst o 17% (docházky), respektive 25% (kusy) a 26% (váha). Což je již druhým rokem za sebou nárůst docházek a úlovků na pstruhových vodách. Samozřejmě čísla z dob dávno minulých se asi nevrátí, a otázka co bude všeobecně s pstruhovými vodami je také na stole. Co se úlovků týče musíme samozřejmě dodat, že stále platí, že naši rybáři dají dohromady cca 30% všech návštěv na pstruhových revírech, zatímco na mimopstruhových je to procento daleko vyšší. Krátce o našem soukromém rybníku Bobrovník 2. Zde při 901 docházkách bylo uloveno a odneseno 151 ks K. Ø hmotnost kapra byla 2,3 kg.
Vzhledem k modernímu způsobu myšlení a rybolovu, kdy stále větší procento rybářů směřuje ke způsobu rybolovu „Chyť a pusť“ ztrácí samozřejmě výkaz úlovků svou vypovídající hodnotu. Což je vidět u nás nejvíce na rybníku Bobrovník, kde je hodně rybářů s hodně docházkami, ale čistým úlovkovým lístkem.
O zarybňování revírů a výrobě násad bude hovořit hospodář p. Pupík.
Dále výbor navrhuje členské schůzi ponechat stávající čísla, tedy povinnost ve výši 12 hodin, nebo fin. náhrada 80Kč na 1hod. V porovnání s jinými MO jsou tato čísla průměrná. Žádám, aby návrhová komise tento návrh zakotvila do návrhu usnesení.

Na závěr dovolte malý výhled do letošního roku. Letos nás snad nečekají žádné velké „papírové“ věci. Všechny dekrety na revíry jsou platné, povolení k nakládání s vodami máme také aktuální, tak snad po administrativní stránce to bude lehčí rok. Čeká nás ale velký úkol a to je vyřešit protékání hráze na Střelnici. Dále pak samozřejmě závody na Bobrovníku, letos v novém formátu a úkoly jež vyplynou z dnešní schůze.

Na úplný závěr dovolte abych poděkoval všem funkcionářům, členům DK, RS, a všem, kteří přikládají ruku k dílu pro zdárný chod naší organizace a rozvoj rybaření v našem krásném okrese. A všem vám: potkáme se na rybách.

Děkuji za Vaši pozornost, Petrův zdar!